Postní doba

Popeleční středou (letos 26. 2.) vstupujeme do postní doby, která má být přípravou na Velikonoce, svátky vzkříšení.

Jak by se tato doba měla lišit od našeho běžného života? V představách většiny lidí je půst spojen s omezením jedení masa či přímo hladověním. Málokdo už ale dokáže vysvětlit, proč se to má dělat. Smyslem půstu vždy bylo něco si odříct, něčeho se vzdát, abychom mohli ve svém životě dát více prostoru Bohu, jehož důležitým nabídkám často nevěnujeme dost pozornosti.
Podoba a obsah postní doby může dnes u každého vypadat i jinak, záleží na naší potřebě a nápaditosti. Každý z nás má v životě něco jiného, co ho od vztahu s Bohem odvádí nebo co potřebuje dostat pod kontrolu.
Tak můžeme během postní doby třeba omezit, nebo úplně vynechat dívání se na televizi, sezení u počítače, bloumání v nákupních centrech, kouření, pití kávy či něco dalšího, co nás jindy svazuje. Čas, který takto vyšetříme, můžeme věnovat třeba četbě Bible nebo jiné duchovní literatury, modlitbě, účasti na životě církve, návštěvě nemocného kamaráda nebo rodinného příslušníka apod. Tímto způsobem věnujeme více času Bohu, což je pravý účel postu.

2020 – jubilejní rok církve

Letošní rok žije naše církev ve znamení významného výročí – 100 let od jejího vzniku.

Oslava stých narozenin je v lidském životě úctyhodnou a požehnanou událostí, neboť je to věk, kterého dosahujeme pouze výjimečně.
Pokud jde o církev, pak je zřejmé, že stovka není zas až tak vysokým věkem. Dějiny křesťanské církve zahrnují již dva tisíce let a mnoho církevních společenství dneška své sté narozeniny slavilo dávno před námi. Z tohoto pohledu tedy nejsme století staříci neodvratně spějící k zániku a zapomnění, ale spíše jen takoví křesťanští předškoláci, kteří mají vše ještě před sebou a je mnoho věcí, které se potřebujeme naučit pro plný život víry.
Sté výročí je tedy pro všechny členy církve a jejich blízké příležitostí, abychom přehodnotili svůj pohled na církev, přestali pouze vzpomínat na své neuvěřitelně aktivní a obětavé předky, kteří stáli u jejího zrodu, a začali žít podle jejich vzoru uvědomělý, „dospělý“ život ve víře.

(z kázání k výročí církve -jš-)

Vánoční shromáždění 2019

Srdečně zveme na sváteční shromáždění při letošních oslavách narození Spasitele:

22. 12. – 4. adventní neděle
–   9:00 Bohoslužba s VP


24. 12. – Štědrý den
– 16:30 Vánoční slovo na benešovském náměstí

25. 12. Hod Boží vánoční
– 9:00 Bohoslužba s VP a vánočními zpěvy

29. 12. Díkuvzdání za uplynulý rok
– 9:00 Nedělní bohoslužba s VP

  1.  1.  Nový rok
– 9:00 Novoroční bohoslužba s VP

 


Adventní čas


Advent (z lat. adventus = příchod) je začátek liturgického roku, období čtyř neděl před vánočními svátky. Je to doba radostného očekávání příchodu Spasitele, duchovní přípravy na Vánoce, doba rozjímání a dobročinnosti.

V teologickém smyslu se advent vyznačuje dvojím očekáváním – slavnosti narození Ježíše Krista a jeho druhého příchodu na konci času. 

O Vánocích chceme oslavit, že Ježíš se narodil v Betlémě, přišel tak na svět, všechny miluje a chce nám pomáhat. Období adventu je přípravou, abychom se nachystali ke slavení tohoto svátku.
A tak advent není jen obdobím pečení, uklízení a zdobení svého domova… je to výzva „uklidit si sám v sobě“ a připravit se v radosti a těšení na Vánoce.

(Podle www.wikipedia.org a www. vira.cz)