1920 – 1921 Počátky církve

Církev Československá byla oficiálně ustavena 8. ledna 1920 v Praze. Myšlenka nové církve a bohoslužby v českém jazyce se ihned šíří do dalších regionů, osvětu přináší někteří katoličtí kněží, katecheté, ale i prostí věřící. Také v Benešově Prozatímní výbor a později zvolená Rada starších usiluje o oficiální schválení samostatné NO.

1922 – 1923 Pravoslavný vliv

V regionu benešovska zpočátku při reformních snahách převládá vliv Pravoslavné církve, která ovšem spíše než o vznik církve nové usilovala o získání katolických „odpadlíků“ do vlastních řad. Z této doby se dochovalo několik fotografií o shromážděních v parku před gymnáziem, vedených pravoslavnými kněžími.

1924 – 1926 Ustavení NO

NO byla státem schválena 28.5.1924. Ustanovující Valná hromada 9.11.1924 za účasti prvního patriarchy Dr. Karla Farského jasně určuje duchovní a organizační příslušnost k nové Církvi československé. Církev ke svým shromážděním využívá školní kapli benešovského Gymnázia (dnes „aula“).

Záměr na stavbu sboru

Od počátku existence NO uvažovali zakladatelé o možnosti postavit vlastní sbor s dostačující kapacitou na bohoslužebná shromáždění a s prostory na další oblasti církevního života (mládež, divadlo, kolumbárium,…). K tomu účelu byl vyhledán a v roce 1926 zakoupen vhodný pozemek (dnes park na Husově náměstí).

1928 – 1936 Léta konsolidace

V následujícím období došlo k masovému nárůstu členské základny. K náboženské obci se přihlásilo téměř 6 tisíc věřících z Benešova a okolí. Po založení dalších samostatných NO v regionu se počet členů NO Benešov ustálil na 3 tisících. Obec žije bohatým duchovním i kulturním životem. V rámci obce působí Jednota mládeže, dramatický kroužek, je vydáván vlastní časopis „Pravdou k životu“, jezdí se na sborové zájezdy na památná místa vlasti i na podporu nově vznikajících obcí rostoucí církve.

1937 – 1938 – Soutěžní projekty na novostavbu Husova sboru

Z památného místa Husova působení Kozího hrádku byl opatřen a za účasti patriarchy Kováře slavnostně položen na stavebním pozemku základní kámen s datem 29.VI.1937. V roce 1938 byly předloženy čtyři projekty na novostavbu Husova sboru. Na stavbu bylo sbírkami mezi věřícími shromážděno cca 400.000,- Kč (90% rozpočtované částky). Vítězný návrh arch. Truksy měl být realizován v příštím roce. Pokračování stavby zabránil příchod 2. světové války. Základní kámen byl ukryt, později vystaven v Husově sboru (viz dále) a nakonec zabudován do opěrné zdi u Sboru Znovuzrození.

1939 – 1945 Válečné období

Během válečných let řada členů NO pracovala v protifašistickém odboji, mnozí za to zaplatili svým životem. Prožitá válka vedla u mnohých také k ochabnutí víry a k výstupům z řad církve. Po válce NO evidovala asi 2.500 členů. Finanční prostředky shromážděné na stavbu sboru byly uloženy jako vázaný vklad, po skončení války a znehodnocení měnovou reformou pak nuceně předány Ústřední radě v Praze, která je použila na zakoupení některého zkonfiskovaného kostela v pohraničí.

1949 – 1975 Husův sbor vybudovaný ze synagogy

Po válce odkoupila NO nepoužívanou benešovskou synagogu. Vlastním nákladem (cca 100 tis. Kčs) z nově shromážděných darů byla opravena a přebudována na Husův sbor CČS – doplněny byly oltář a kazatelna, lavice, varhany, výtvarná výzdoba, zimní modlitebna na kůru. Sídlem náboženské obce se stala pronajatá kancelář a služební byt faráře v Jiráskově ulici 669.

V rámci moderní zástavby města musela církev v roce 1975 ustoupit stavbě obchodního domu Hvězda. Husův sbor byl vykoupen (za 18.000,- Kčs) a rozbořen. NO byly poskytnuty náhradní (a nepříliš vyhovující) prostory ke konání shromáždění v suterénu panelového domu v ul. M. Kudeříkové 1556.

1976 – 1991 „Neviditelná“ církev

Nepřítomnost stavby, která by NO viditelně reprezentovala před širokou veřejností způsobila na dlouhou dobu duchovní útlum, generace zakladatelů postupně odcházely a získat pro víru v době komunistické perzekuce mladou generaci nebylo lehké. Z iniciativy faráře J. Silného vznikla opětovná snaha o postavení nového sboru. Byl vypracován projekt stavby Ekumenického centra ve stráni nad židovským hřbitovem, ale realizace nebyla vedením města umožněna. Na myšlenku vybudování vlastních důstojných shromažďovacích prostor navázal farář J. Švehla. V roce 1984 byl zakoupen dům v Čechově ulici 433 a započato s generální přestavbou, která vzhledem k nutnosti pracovat převážně svépomocí (nedostatek finančních prostředků a nemožnost sehnat dodavatelskou firmu) trvala 8 let.

1991 – V azylu u ČCE

V roce 1991 skončila zákonná ochrana regulovaných nájmů nebytových prostor. Za používání pronajaté modlitebny by církev musela vydávat přes 120 tis. Kčs ročně. Tak byla NO opět donucena opustit své prostory. Oltář byl přestěhován do hřbitovní kaple v Popovicích, lavice za úhradu dopravy věnovány NO CČSH Hlinsko v Čechách. Benešovským věřícím umožnila zdarma shromažďování k bohoslužbám Českobratrská církev evangelická ve svém sborovém domě v Husově ulici, kde se mohli scházet až do jara 1992.

1984 – 1992 Stavba Sboru Znovuzrození

Postavit nový kostel v době reálného socialismu se mnohým lidem zdálo zhola nemožné. Také vzhledem ke zkušenostem se sháněním prostředků a budováním sborů v historii náboženské obce byla mezi věřícími nedůvěra, malá víra a značná neochota přispívat a pomáhat. Přesto se našlo několik obětavých věřících, kteří vidinu nového sboru přijali za svůj úkol od Boha a pod vedením svého faráře ji dokázali zrealizovat. Pro stavbu bylo ze soutěže vybráno jméno „Sbor Znovuzrození“, slavnostní otevření se konalo 6. června 1992. Pro podrobnější informace o stavbě klikněte zde.

1993 – Rozvoj práce s dětmi a mládeží

S dětmi a mládeží se dle možností v NO pracovalo v každém období. Také na stavbě Sboru Znovuzrození od roku 1984 se zformovala skupinka aktivně spolupracující mládeže, která se kromě hodin strávených společnou prací scházela k pravidelným schůzkám, jezdila na víkendové výlety a pořádala letní tábory. Společenské změny roku 1991 umožnili další rozšíření těchto církevních aktivit. Na podporu myšlenky postavení vlastní klubovny se v roce 1993 mládež v NO společně s přátely a příznivci ustavila jako občanské sdružení „Husitské sdružení dětí a mládeže v Benešově – Práčata“.

1994 – 1996 Stavba klubovny

Objekt bývalé stáje na pozemku za Sborem přenechala NO mládeži k užívání a přestavbě na klubovnu a dílnu pro modelářské kroužky. Sdružení Práčata na stavbu a vybavení získalo státní dotaci a jeho členové s několika dobrovolníky z řad dopspělých opět svépomocí stavbu vybudovali. Blíže zde.

1996 – 2005 Období duchovního a ekonomického růstu

Po dokončení stavby celého areálu a terénních úpravách nezastavěného pozemku byl konečně čas věnovat se více budování „duchovního chrámu“ NO. Intenzivní pastorační činností byla aktivizována řada dalších věřících, z nichž se stali pravidelní účastníci shromáždění, svátost křtu přijalo na 2 desítky dětí i dospělých. Obnovením důvěry členů v práci církve bylo dosaženo zvýšení výnosů členských příspěvků i bohoslužebných sbírek, výhodným pronájmem sklepní místnosti se získávaly prostředky na nutné běžné opravy a údržbu. V roce 2000 začala úzká spolupráce s Církevní ZŠ a MŠ ARCHA v Petroupimi.

---