Postní doba

Popeleční středou (letos 17. 2.) vstupujeme do postní doby, která má být přípravou na Velikonoce, svátky vzkříšení.

Jak by se tato doba měla lišit od našeho běžného života? V představách většiny lidí je půst spojen s omezením jedení masa či přímo hladověním. Málokdo už ale dokáže vysvětlit, proč se to má dělat. Smyslem půstu vždy bylo něco si odříct, něčeho se vzdát, abychom mohli ve svém životě dát více prostoru Bohu, jehož důležitým nabídkám často nevěnujeme dost pozornosti.

Podoba a obsah postní doby může dnes u každého vypadat i jinak, záleží na naší potřebě a nápaditosti. Každý z nás má v životě něco jiného, co ho od vztahu s Bohem odvádí nebo co potřebuje dostat pod kontrolu.
Tak můžeme během postní doby třeba omezit, nebo úplně vynechat dívání se na televizi, sezení u počítače, kouření, pití kávy či něco dalšího, co nás jindy svazuje. Čas, který takto vyšetříme, můžeme věnovat třeba četbě Bible nebo jiné duchovní literatury, modlitbě, účasti na životě církve apod.

Tímto způsobem věnujeme více času Bohu, což je pravý účel postu. Současná situace života společnosti v pandemických opatřeních je pro nás výzvou i příležitostí dát svůj vztah k Bohu do pořádku.

Vánoční shromáždění 2020

Program letošních vánoc je redukován s ohledem na platná omezení v nouzovém stavu.
Maximální počet účastníků bohoslužeb ve Sboru Znovuzrození je aktuálně: 6

24. 12. – Štědrý den
– 16:30 Tradiční Sváteční slovo na benešovském náměstí se nekoná, ale bude možno shlédnout připravené video na stránkách města Benešov

Klikněte zde

25. 12. Hod Boží vánoční
– 9:00 Bohoslužba s vánočními zpěvy

27. 12. Neděle po vánocích
– 9:00 Nedělní bohoslužba s promítáním Svátečního slova (pro všechny, kteří doma nemají potřebné zařízení)

  1.  1.  Nový rok
– 9:00 Bohoslužba s novoročním požehnáním

 


Obnovení pravidelných shromáždění

Aktuální pravidla stanovená vládou pro dobu nouzového stavu umožňují konání veřejných církevních shromáždění s účastí do 15ti osob. V platnosti zůstává povinnost nošení roušek, dodržování rozestupů, používání dezinfekce a omezení zpěvu.

V Benešově plánujeme obnovení provozu společnou večerní modlitbou v úterý 24. listopadu v 18:00 a bohoslužbou v neděli 29. listopadu od 9:00, kterou zároveň vstoupíme do doby adventu, času přípravy na svátky Kristova narození. Těšíme se na vás!

Život církve v období epidemie

Všechna pravidelná shromáždění jsou až do odvolání zrušena.

Aktuální informace k provozu církevních úřadů a konání obřadů sledujte na stránkách CČSH Aktuálně. 
Zde také najdete odkazy k online sledování bohoslužeb nebo jejich záznamů i mnohá kázání, modlitby a zamyšlení nad aktuálními tématy.

 

Pravidelná setkání ve Sboru Znovuzrození jsou do odvolání zrušena

Aktualizace podmínek konání bohoslužeb a dalších shromáždění CČSH na základě Usnesení vlády České republiky ze dne 21. října 2020 č. 1078 o přijetí krizového opatření v návaznosti na vyhlášení nouzového stavu

  1. Na základě výše uvedeného usnesení vlády platí s účinností od čtvrtka 22. října 2020 do úterý 3. listopadu 2020 zákaz volného pohybu osob a nařízení omezení kontaktu s jinými osobami na nezbytně nutnou míru s tím, že s výjimkou členů společné domácnosti a zaměstnanců jednoho zaměstnavatele je možné pobývat na veřejně přístupných místech nejvýše v počtu 2 osob.
  2. Z tohoto důvodu není možné v uvedeném období konat veřejné bohoslužby ani jiná církevní shromáždění – jednání rad starších, biblické hodiny apod.
  3. Výjimka platí pro zajištění individuální duchovní péče a služby, kterou mohou vykonávat i jiné osoby než zaměstnanci církve a je možné ji poskytovat i jinde než v kostele.
  4. Dále platí výjimka pro svatby a pohřby, kterých se může účastnit maximálně 10 osob, a pro návštěvy hřbitova. Analogicky je možné za dodržení předepsaných podmínek (nošení roušky, dezinfekce rukou a rozestupy nejméně 2 metry) v počtu maximálně 2 osob (s výjimkou členů domácnosti) navštěvovat kolumbária.

V Praze dne 22. října 2020

ThDr. Tomáš Butta patriarcha – správce církve

Letnice – svátek seslání Ducha svatého

Co to jsou svatodušní svátky, kdy a proč se vlastně slaví?
Letnice slavíme padesátý den po Velikonocích. Jsou vyvrcholením – nebo naplněním Velikonoc. Velikonoce i letnice mají prapůvod v oslavách přírody: Velikonoce byly původně svátky jara, letnice oslavou začátku sklizně. Pro Židy i pro křesťany však oba tyto svátky znamenají mnohem víc, protože mají spojitost s událostmi z dějin spásy. Židé si každoročně o Velikonocích připomínají historickou událost zázračného vyvedení Bohem vyvoleného národa z egyptského otroctví. O letnicích si připomínají další důležitou událost – darování Desatera Mojžíšovi na hoře Sinaj. Pro křesťany jsou Velikonoce svátkem vzkříšení, zmrtvýchvstání Pána Ježíše, a letnice jsou svátkem seslání Ducha svatého.

Prosba za dar Ducha svatého
Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky.
Bože, ty shromažďuješ svou církev ze všech národů a posvěcuješ ji svým svatým Duchem:
Sešli nám hojnost jeho darů a obnov celý svět svou láskou …
Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který v nás přebývá.
(podle tradiční liturgie)

Dar Ducha svatého provází symboly vichru a ohně (Sk 2, 1-3)
Vichřice a oheň jsou ze všech živlů nejsilnější a nic, čeho se zmocní, nenechávají na místě a v původním stavu… Kdo věří v Ducha svatého jako tvůrčí činnost Boží a v této víře prosí o jeho příchod, musí si být vědom, že tím přivolává božskou „výtržnost“ a že se tím připravuje na to, aby ho Bůh vytrhl z jeho klidné spokojenosti, z jeho zvyků, i z jeho navyklého způsobu myšlení, jestliže se už nehodí k tomu, aby byly nádobou blahodárného nepokoje a vzrušující pravdy. Kdo se tedy modlí: „Přijď svatý Duchu“, musí být ochoten se modlit „Přijď a vyruš mě tam, kde je to nutné“.
(W. Stählin)

Působení Ducha svatého
Dar Ducha svatého v naší době se již neprojevuje jakýmsi světélkem nad hlavou jako v době apoštolů, ale spíš tím, že se lidem rozsvítí v hlavě a začnou vědomě pracovat na proměně svého života. (-jš-)
Když se o letnicích na apoštoly vylil Duch svatý, ani jeden nezůstal sedět na své židli, aby vychutnával své vnitřní pohnutí, hnalo je to ven do ulic, a to s takovým nadšením, že se lidé ptali co to asi pili. (Louis Evely)