Letnice slavíme padesátý den po Velikonocích. Jsou vyvrcholením – nebo naplněním Velikonoc. Velikonoce i letnice mají prapůvod v oslavách přírody: Velikonoce byly původně svátky jara, letnice oslavou začátku sklizně. Pro Židy i pro křesťany však oba tyto svátky znamenají mnohem víc, protože mají spojitost s událostmi z dějin spásy. Židé si každoročně o Velikonocích připomínají historickou událost zázračného vyvedení Bohem vyvoleného národa z egyptského otroctví. O letnicích si připomínají další důležitou událost – darování Desatera Mojžíšovi na hoře Sinaj. Pro křesťany jsou Velikonoce svátkem vzkříšení, zmrtvýchvstání Pána Ježíše, a letnice jsou svátkem seslání Ducha svatého.
Prosba za dar Ducha svatého
Přijď, Duchu svatý, naplň srdce svých věrných a zapal v nich oheň své lásky.
Bože, ty shromažďuješ svou církev ze všech národů a posvěcuješ ji svým svatým Duchem:
Sešli nám hojnost jeho darů a obnov celý svět svou láskou …
Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha svatého, který v nás přebývá.
(podle tradiční liturgie)
Dar Ducha svatého provází symboly vichru a ohně (Sk 2, 1-3)
Vichřice a oheň jsou ze všech živlů nejsilnější a nic, čeho se zmocní, nenechávají na místě a v původním stavu… Kdo věří v Ducha svatého jako tvůrčí činnost Boží a v této víře prosí o jeho příchod, musí si být vědom, že tím přivolává božskou „výtržnost“ a že se tím připravuje na to, aby ho Bůh vytrhl z jeho klidné spokojenosti, z jeho zvyků, i z jeho navyklého způsobu myšlení, jestliže se už nehodí k tomu, aby byly nádobou blahodárného nepokoje a vzrušující pravdy. Kdo se tedy modlí: „Přijď svatý Duchu“, musí být ochoten se modlit „Přijď a vyruš mě tam, kde je to nutné“.
(W. Stählin)
Působení Ducha svatého
Dar Ducha svatého v naší době se již neprojevuje jakýmsi světélkem nad hlavou jako v době apoštolů, ale spíš tím, že se lidem rozsvítí v hlavě a začnou vědomě pracovat na proměně svého života. (-jš-)
Když se o letnicích na apoštoly vylil Duch svatý, ani jeden nezůstal sedět na své židli, aby vychutnával své vnitřní pohnutí, hnalo je to ven do ulic, a to s takovým nadšením, že se lidé ptali co to asi pili. (Louis Evely)