Letošní rok žije naše církev ve znamení významného výročí – 100 let od jejího vzniku.

Oslava stých narozenin je v lidském životě úctyhodnou a požehnanou událostí, neboť je to věk, kterého dosahujeme pouze výjimečně.
Pokud jde o církev, pak je zřejmé, že stovka není zas až tak vysokým věkem. Dějiny křesťanské církve zahrnují již dva tisíce let a mnoho církevních společenství dneška své sté narozeniny slavilo dávno před námi. Z tohoto pohledu tedy nejsme století staříci neodvratně spějící k zániku a zapomnění, ale spíše jen takoví křesťanští předškoláci, kteří mají vše ještě před sebou a je mnoho věcí, které se potřebujeme naučit pro plný život víry.
Sté výročí je tedy pro všechny členy církve a jejich blízké příležitostí, abychom přehodnotili svůj pohled na církev, přestali pouze vzpomínat na své neuvěřitelně aktivní a obětavé předky, kteří stáli u jejího zrodu, a začali žít podle jejich vzoru uvědomělý, „dospělý“ život ve víře.

(z kázání k výročí církve -jš-)