Popeleční středou (letos 26. 2.) vstupujeme do postní doby, která má být přípravou na Velikonoce, svátky vzkříšení.

Jak by se tato doba měla lišit od našeho běžného života? V představách většiny lidí je půst spojen s omezením jedení masa či přímo hladověním. Málokdo už ale dokáže vysvětlit, proč se to má dělat. Smyslem půstu vždy bylo něco si odříct, něčeho se vzdát, abychom mohli ve svém životě dát více prostoru Bohu, jehož důležitým nabídkám často nevěnujeme dost pozornosti.
Podoba a obsah postní doby může dnes u každého vypadat i jinak, záleží na naší potřebě a nápaditosti. Každý z nás má v životě něco jiného, co ho od vztahu s Bohem odvádí nebo co potřebuje dostat pod kontrolu.
Tak můžeme během postní doby třeba omezit, nebo úplně vynechat dívání se na televizi, sezení u počítače, bloumání v nákupních centrech, kouření, pití kávy či něco dalšího, co nás jindy svazuje. Čas, který takto vyšetříme, můžeme věnovat třeba četbě Bible nebo jiné duchovní literatury, modlitbě, účasti na životě církve, návštěvě nemocného kamaráda nebo rodinného příslušníka apod. Tímto způsobem věnujeme více času Bohu, což je pravý účel postu.